|
| |
|
|
Nerovnomoměrný rozvoj světové ekonomiky
Bílý, Boris ; Pavlínek, Petr (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nerovnoměrnostmi v ekonomickém rozvoji světa. Pro správné zhodnocení vývoje ekonomiky je vývoj pojat v kontextu teorie světových systémů. Ta klade důraz na propojení světové ekonomiky. Otázka, zda dochází ke konvergenci či divergenci mezi zeměmi a jejich skupinami je důležitou otázkou současného studia globalizace. Zatímco zastánci modernizační teorie se přiklání k názoru, že země se sbližují, proponenti teorie světového systému mají spíše opačný názor. Další příspěvek práce je v hodnocení ekonomického rozvoje nejen na základě produkční schopnosti a růstu, ale přístupem komplexnějším zahrnujícím rozvoj celé společnosti. Proto byl pro hodnocení použit Index lidského rozvoje a zkoumané období bylo díky dostupnosti dat stanoveno na 1980- 2014. Práce přitom zkoumá nejen nerovnoměrnost mezi jednotlivými skupinami světového systému, ale částečně i uvnitř těchto skupin. Teoretická část sestává z diskuze vývoje studia světového systému a ekonomického rozvoje spolu s vysvětlením nutných termínů a souvislostí. Praktická část spočívá ve vlastní regionalizaci světa do tří částí světového systému (jádra, semiperiferie a periferie) dle kritérií zvolených v kontextu teorie světového systému. Samotný výzkum je především analýzou vývoje Indexu lidského rozvoje v těchto skupinách zemí....
|
|
|
Remitence a ekonomický rozvoj v zemích jižní Asie a Latinské Ameriky
Kupka, Michal
Remitence se staly velmi důležitým zdrojem příjmů v rozvojových zemích. Cílem práce je identifikovat hlavní dopady remitencí na ekonomický rozvoj v jižní Asii a Latinské Americe a srovnat tyto dopady mezi zmíněnými regiony. Hlavní dopady remitencí na ekonomický rozvoj, kterými jsou dopad na hrubý domácí produkt, chudobu, vzdělání, zdraví a investice, byly identifikovány pomocí literární rešerše. Bylo zjištěno, že dostupná literatura zabývající se tématem remitencí věnuje nejvíce prostoru právě zmíněným dopadům. Následně bylo v empirické části využito regresních modelů ke kvantifikaci a k nalezení rozdílů mezi zjištěnými hlavními dopady. V případě dopadu na hrubý domácí produkt byl využit systémový GMM estimátor. Výsledkem bylo určení rozdílného vlivu remitencí na růst hrubého domácího produktu mezi regiony. S použitím OLS modelu byl nalezen rozdílný vliv i v případě dopadu remitencí na chudobu. Dopad remitencí na vzdělání byl posled-ním analyzovaným vlivem. Podle aplikovaného OLS modelu je rozdíl v procentuální části výdajů na vzdělání mezi domácnostmi, které přijímají remitence, a domácnostmi, které je nepřijímají, v případě Latinské Ameriky vyšší než v případě jižní Asie. Dopady na zdraví a investice nebyly kvůli limitům práce a ne-dostatku dat dále zkoumány.
|
|
|
Aplikace konceptu příbuzné rozmanitosti ve vybraných státech střední a východní Evropy
Meislová, Kristýna ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Skokan, Karel (oponent)
Předkládaná práce se zabývá aplikací konceptu příbuzné rozmanitosti a dalších přístupů evoluční ekonomické geografie v socioekonomickém prostředí států postsocialistické střední a východní Evropy. Cílem bylo definovat typy rozmanitosti odvětví a analyzovat jejich souvislosti a dopady na faktory ekonomického rozvoje v období 1993 - 2009. Analýza byla založena na teoretických přístupech a výsledcích dosud uskutečněných studií v nejvyspělejších státech západní Evropy. Důležitým zjištěním je, že se typy rozmanitosti v ekonomickém vývoji skutečně projevují, avšak některé efekty se výrazně liší od dřívějších studií. Nebyl potvrzen portfoliový efekt nepříbuzné rozmanitosti, ale bylo zjištěno, že příbuzná rozmanitost stimuluje zejména růst zaměstnanosti a obvykle působí pozitivně i na růst HDP států střední a východní Evropy. Výsledky také naznačují, že vysoká koncentrace příbuzných sektorů může být determinující pro další rozvoj odvětví (zejména ve střední Evropě). Klíčová slova: evoluční ekonomická geografie, příbuzná a nepříbuzná rozmanitost, ekonomický rozvoj, střední a východní Evropa
|
|
|
Spor o Šumavu: síly a slabosti ekologického principu shody
Chomátová, Eliška ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Čermák, Daniel (oponent)
Práce vychází z kvalitativního výzkumu provedeného v létě 2008 v několika obcích na Šumavě, který formou diskuzních skupin zkoumal vztah různých zájmových skupin k Národnímu parku Šumava a obecněji k přírodě a myšlenkám a aktérům environmentalismu. V úvodu je představen design výzkumu a získaná data. Poté se věnuji popisu teorie všeobecných principů shody, jež je hlavním teoretickým rámcem pro zkoumání agumentace účastníků diskuzních skupin. Na jednotlivých argumentech ukazuji, že proti ochraně přírody tak, jak ji prosazuje Správa NPŠ, jsou kritiky národního parku mobilizovány v českém prostředí legitimní a důležité hodnoty. Další část práce je věnována ekologickému principu shody jako novému všeobecnému principu shody: diskutuji podmínky existence takového principu shody, jeho podobu ve sporu o správu území Šumavy a důsledky, jež může tato podoba mít pro širší sdílení tohoto principu, nebo naopak vymezování se proti němu. Důležitým bodem je přitom vztah odbornosti a participace, jež jsou spolu s pojetím přírody hlavními prvky ekologického principu shody.
|
|
|
Mapping Institutional Development: An Analysis of Deposit Insurance in Argentina
Lane, Dustin ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Abstraktní: Tato práce analyzuje institucionální vývoj argentinského pojištění vkladů a jak tento vývoj by mohl být vysvětlen za použití teoretických rámců navržených děl jak Acemoglu a Robinson a děl Levitsky a Murillo . Studie zdůrazňuje , jak instituce vyvíjet v průběhu času v rámci politických změn. Kromě toho se práce poukazuje na teoretickou mezeru v nové institucionální ekonomie v souvislosti s analýzou rozvoje a vývoje orgánů v čase. V reakci na tuto teoretickou mezeru tato práce navrhuje použití nového modelu , jak conceptualize , jak instituce komunikovat na několika úrovních institucionální hierarchie a jak nezávislé institucionální vývoj mohou být mapovány v rámci institucionální hierarchie , jak oni se vyvíjejí v čase. V závěru je to naděje, že pojímat Model představený je prvním krokem ve vývoji více praktický a užitečný model pro nové institucionální ekonomie , neboť se týká ekonomického rozvoje a výstavby a realizaci rozvojových politik.
|
|
|
A Panel Data Analysis of Sub-Saharan Africa's Economic Growth
Hostačný, Jakub ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Bobková, Božena (oponent)
Táto práca skúma vzťah medzi rastom reálného hrubého domáceho produktu na osobu krajín Subsaharskej Afriky a rozličných faktorov navrhovaných literatúrou dotýkajúcou sa Solowho modelu alebo endogénnych teórií ekonomického rastu. Zoznam najbežnejšie používaných premenných je ďalej rozšírený o rozličné faktory, ktorým doposiaľ nebola venovaná dostatečná pozornosť v kontexte analýzy rastu Subsaharských krajín. Ekonometrická analýza používa nebalancovaný set panelových dát, ktorý pozostáva z ročných pozorovaní 45 krajín Subsaharskej Afriky v časovom rozmedzí 1980-2011, pričom aplikuje metódu združených najmenších štvorcov spolu s metodou fixních efektov. Analýza sa taktiež dotýka odhadovej metódy využívajúcej inštrumentálne premenné ako jedného z riešení endogenity. V práci taktiež testujeme citlivosť jednotlivých odhadov. Spolu s analýzou všetkých krajín Subsaharskej Afriky spoločne, delíme krajiny do 4 podskupín - ropní exportéri, krajiny so strednou výškou príjmu, stabilné nízkopríjmové krajiny, nestabilné krajiny a uvádzame výsledky pre každú z týchto skupín. S výnimkou negatívneho efektu populačného rastu a hypotézy podmienenej konvergencie v závisti na počiatočnom príjme, výsledky zodpovedajú predchádzajúcim výskumom zaoberajúcimi sa skúmaním vplyvu najčastejšie používaných premenných. Analýza...
|
|
|
The Environmental Kuznets Curve Framework: Europe 2020 Greenhouse Gases Target in the EU-15 states
Korba, Pavel ; Dózsa, Martin (vedoucí práce) ; Kraicová, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá nezbytností a dopady opatření přijímaných ve starých členských státech Evropské unie (EU-15) v rámci cíle snížení skleníkových plynů podle strategie Evropa 2020. Použitím environmentální Kuzněvovy křivky (EKC) pro emise oxidu uhličitého (CO2) jako teoretického rámce, zpožděného autoregresivního distribuované-ho modelu jako ekonometrické techniky a dat z let 1970 až 2010 (1991 až 2010 pro Německo) testujeme nezbytnost těchto opatření. EKC je nalezena v Belgii, Dánsku, Francii, Německu, Nizozemsku, Španělsku, Švédsku a ve Velké Británii. Avšak, pouze v Dánsku je detekována signifikantně (na deseti procentní hladině významnosti). Použitím základní implikace z EKC zjišťujeme, že pouze v Dánsku je hospodářsky rozvoj dostatečný k udržení kvality životního prostředí, tedy další opatření nejsou potřeba. Ve zbývajících státech použitím Toda-Yamamotovy metody testujeme Grangerovu kauzalitu, abychom prozkoumali dopady opatření na hrubý domácí produkt (HDP). Naše výsledky naznačují, že pouze v Rakousku, Německu (s opatrností kvůli omezenému počtu pozorování) a Irsku, tato opatření můžou ohrozit hospodářský rozvoj, v ostatních státech byla nalezena žádná anebo pouze jednosměrná kauzalita (od HDP k CO2). Pro zachování kompletnosti naší práce, EKC byla testovaná také ve dvou panelech států z...
|
|
|
Economic development of the Canadian Arctic and the impact of mining on Inuit
Švecová, Marianna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá analýzou a porovnávaním troch hlavných období vo vývoji ťažby nerastných surovín v kanadskej Arktíde a jej dopadov na domorodých Inuitov, začínajúc 50. rokmi 20. storočia a končiac administratívou premiéra Harpera v rokoch 2006 až 2015. Ťažba nerastných surovín ako prostriedok, cez ktorý vláda podnikala svoju víziu ekonomického rozvoja oblasti zahájeného "Severnou víziou" premiéra Diefenbakera, sa stala tiež nástrojom na integráciu Inuitov do modernej kanadskej spoločnosti. Zapojenie do systému zamestnania v baniach však malo na populáciu Inuitov hlboké socio-ekonomické následky, ktoré sú v komunitách viditeľné dodnes. Kým však v počiatkoch ťažobných aktivít bol prístup vlády k integrácii pôvodných obyvateľov značne kolonialistický, v druhej sledovanej fáze sa postoj vďaka politickej agitácii Inuitov začal meniť. No hoci sa počas neoliberálnej éry postupne formoval spoločný dialóg a rovnoprávne postavenie inuitskej a majoritnej kanadskej kultúry, federálna vláda naďalej vidí v kanadskej Arktíde najmä jej ekonomický potenciál, zatiaľ čo životné podmienky Inuitov dlhodobo ostávajú na nízkej úrovni.
|
|
|
Islam and Economic Performance: A Meta-Analysis
Kratochvíla, Patrik ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
Islam a ekonomický rozvoj: meta-analýza Patrik Kratochvíla 1. júla 2021 Abstrakt Pretrvávajúca suverenita Západu ako ekonomickej mocnosti ponúka otázku, do akej miery sú nekrest'anské náboženstvá schopné umožnit' ekonomický rast. Akademická literatúra zameraná na náboženstvo islamu ponúka viacero od- povedí, nechávajúc tak danú problematiku nevyriešenú a bez jasného záveru. Na základe kvantivatívneho prieskumu 315 odhadov zozbieraných zo 41 rele- vantných akademických prác možno konštatovat', že islam vyvýja pozitívny a štatisticky významný vplyv na ekonomický rast v 40 percentách prípadov, a negatívny a štastisticky významný vplyv v 10 percentách prípadov. V 50 per- centách prípadov sa ukazuje, že vplyv islamu na na ekonomický rast je zaned- batel'ný. Výsledky testov na odhalenie publikačnej selektivity vykazujú miernu preferenciu voči pozitívnym odhadom, ktoré v literatúre prevažujú. Po úprave výleskov o toto skreslenie zist'ujem, že výsledný efekt islamu na ekonomický rast je síce pozitívny, ale ekonomicky nevýznamný. Ďalej konštruujem 79 mo- derátorských premenných zachycujúcich rozdiely v metodológiách použitých v primárnych štúdiách, pričom aplikujem metódu Bayesovho modelového prie- merovania na ošetrenie...
|
host ::
RSS.